Uvádím a rekapituluji druhé z témat pracovního setkání ArchiCADu, které se konalo 12.8. v Praze.
Setkání prezentovalo možnosti a způsob použití ArchiCADu při zpracování prováděcí dokumentace,tak abychom maximálně využili 3D modelu stavby z předchozích projekčních fází a doplnili ho o potřebné prováděcí informace. V ideálním případě takovým způsobem, abychom minimalizovali chybu vzniklou při dokreslování a následných úpravách (prostě aby se na něco nezapomnělo). Uvedené mělo vyvolat diskuzi, jakým způsobem to řeší ostatní. To se nám úplně nepodařilo, mohu jenom doufat, že to bylo způsobeno mým vyčerpávajícím výkladem. Budu velmi rád, za každý názor, který budete k tomuto a následujícím tématům mít.ZákladyPro začátek předpokládejme
jednoduchý obdélníkový
objekt, který
nebude podsklepený. Bude založený na základových pasech obdélníkového průřezu tak, že pod obvodovými stěnami budou pasy do nezámrzné hloubky, pod vnitřními nosnými zdmi do hloubky menší. Přes pasy bude vybetonovaná deska podkladního betonu, na kterou by se následně provedla hydroizolace.
Pasy jednoduše vymodelujeme
pomocí nástroje zeď (ta se nejvíce přibližuje typu konstrukce), podkladní beton deskou (vytvořenou nad pasy). Následně ve 3D nebo řezu mohu zkontrolovat polohu. Tímto dostanu parametrický model základu, který jednak dokážu nějakým způsobem vykázat (vykázat jeho objem a průřezové rozměry), hlavně v půdorysu automaticky zobrazit a popsat.
Jenom připomenu, že podle kresličské normy se základy v půdorysu zobrazují obdobně jako výkresy tvaru betonových konstrukcí, tedy v pohledu shora. Vnější obrys základové spáry tlustou plnou čarou. Změna spodní úrovně základu tlustou čárkovanou. Hrana základu viditelná shora tenkou plnou, zakryté hrany tenkou čárkovanou. Obrysy nosných konstrukcí nad základy tenkou čerchovanou se dvěma tečkami.Jak
vytvořit ideální
výkres půdorysu základů, aniž bychom museli použít nástroj ČÁRA?
Existuje několik možností. Já prozatím uvedu jen jednu, takovou, která mě osobně přijde (alespoň pro tento případ) nejlepší.
- musím nastavit správnou polohu vodorovného řezu. Podle logiky kreslení základů ji umístím nad horní hranu základových pasů, tak aby byly v pohledu. Tím docílím toho, že v půdorysu nebude žádná konstrukce v řezu a tedy se nebudou zobrazovat žádné výplně (šrafury). Pozor, aby se vodorovný řez nedostal do polohy, ve které by „prořízl“ stěny nad základy. Ty by se potom v půdorysu zobrazily.
- základovým pasům nastavím BARVU ČÁRY POD ŘEZEM na pero pro tlustou čáru, tím vytvořím tlustě obrys základové spáry
- pro zobrazení nosných konstrukcí z podlaží nad základy musím nejprve upravit horní hranici vodorovného řezu (RELATIVNÍ ROZSAH PŮDORYSU – UKÁZAT NAHORU K) do takové výšky, aby se v ní nacházeli požadované nosné zdi. A zároveň u požadovaných zdí nastavit ZOBRAZENÍ PŮDORYSU na STANDARDNÍ S NADŘEZEM, typ ČÁRY NAD ŘEZEM nastavím na čerchovanou se dvěma tečkami.
Těmito jednoduchými úpravami docílíte téměř ideálního výsledku půdorysného zobrazení jednoduché základové konstrukce. Jediné co v zobrazení chybí, je
zakreslení zlomů základové spáry tlustě čárkovaně. Bohužel, tady je jediné slabší místo AC. Ten standardně spojuje všechny stěny do sebe, které mají v napojení po výšce alespoň kousek společný a to i v případě pohledu na horní hranu. Jediné možné řešení je tuto
hranu dokreslit čarou. Na výkresu základů je to
jediná čára, která se musí dokreslit a kterou si musíte pohlídat při změně tvaru. Naštěstí i to je z části řešitelné tím, že změnu polohy hrany budu řešit ve 2D pomocí OHRANIČENÍ a funkce NATÁHNOUT. Potom budu vždy posouvat čáru i napojení zdí-pasů najednou.
Pro dokončení výkresu musím ještě základy
okótovat. Půdorysné rozměry kótujeme standardně jako na jiných výkresech. Dá se pochopitelně využít i
automatického kótování, protože konstrukce základů jsou tvořeny zdmi.
Naproti tomu
kóty výškové mohou být na první pohled dost velký
problém, protože na výškové kótování zdí nemohu použít standardní nástroj VÝŠKOVÁ KÓTA. Samozřejmě bych mohl výškové kóty vytvořit jako text, ale tím ztratím požadovanou parametričnost modelu a výkresu základů a hrozí velké riziko chyby. Já jsem pro popis výšek základových konstrukcí využil
nástroj ASOCIATIVNÍ POPISKA, který sice není primárně k těmto účelům určen, ale za jistých okolností je možné pomocí něj vypisovat jakékoliv vlastnosti připojených objektů. Tedy i jeho výškovou polohu vůči projektové 0. Standardně se ale v AC taková popiska nevyskytuje a proto jsem si vytvořil popisku vlastní (ke stažené z níže uvedeného odkazu).
TIP: Připojení asociativní popisky k prvku se provádí buď v nastavení prvku-zdi, na kartě ROZPOČTY A POPISY zaškrtnutím políčka POPISKA ZEĎ nebo pomocí nástroje POPISKA a výběrem metody ASOCIATIVNÍ (v info rámečku).

Před tím je ale nutné si popisku přednastavit, jinak se mi zobrazí něco jiného a v jiné hladině. To se provádí v nastavení nástroje POPISKA na kartě OBLAST A NÁHLED. Zde si můžete vybrat, jakou popisku chcete pro jaký typ prvku používat a nesmíme zapomenou na nastavení hladiny, do které se bude popiska vkládat.
Z následujícího odkazu
http://www.archinvea.cz/gdl/jednoduche%20zaklady.zip si můžete stáhnout ukázku výkresu vč. popisu postupu nastavení prvků a 2 gsm prvky - popisky, pro kótování výšek pasů a desky.
Některé další popisky naleznete ve fóru v tomto odkazu
http://www.archiforum.cz/viewtopic.php?f=8&t=2629, další popisky a prvky uvedu v následujících tématech.